Základní škola Ústí nad Orlicí, Komenského 11 je úplná základní škola s přibližně 400 žáky. Nedílnou součástí školy je také školní družina, která se aktivně podílí na rozvoji dětí i mimo školní vyučování. Naším cílem je vytvářet podnětné a bezpečné prostředí, v němž děti získávají nejen kvalitní vzdělání, ale také dovednosti potřebné pro každodenní život. Vedeme je k odpovědnosti, spolupráci, samostatnosti a vzájemnému respektu a podporujeme je v tom, aby dokázaly přemýšlet o svém učení i vlastním chování. Věříme, že právě tyto kompetence jim pomáhají uspět nejen ve škole, ale i v dalším životě. Ve školním roce 2025/2026 se naše škola zapojila do programu Skills Builder. Do jeho realizace se aktivně zapojily oba stupně školy i školní družina. Celým procesem nás provázel tým pěti proškolených lídrů, kteří podporovali své kolegy při začleňování metodiky do každodenního života školy. Rozvoj měkkých dovedností je nedílnou součástí našeho vzdělávacího procesu a tvoří jednu z hodnot, na nichž stavíme. Do programu jsme proto vstoupili nikoli proto, abychom měnili své směřování, ale abychom mu dali společný jazyk, jasnou strukturu a účinné nástroje pro jeho další rozvoj. Metodika Skills Builder nám umožnila lépe pojmenovat a systematicky rozvíjet to, co je již dlouho součástí naší školní kultury. Učitelům poskytla přehledně cíle i nové možnosti smysluplné zpětné vazby a hodnocení. Měkké dovednosti se tak staly přirozenou součástí každodenní komunikace a postupně se promítly do vztahů, spolupráce i celkové atmosféry školy. Jsme přesvědčeni, že schopnost spolupracovat, naslouchat, převzít odpovědnost a s vytrvalostí překonávat překážky představuje pevný základ pro úspěšný a naplněný život. Právě proto považujeme rozvoj těchto dovedností za jeden z nejdůležitějších úkolů současného vzdělávání a sledujeme, jak se jejich rozvoj odráží v pokrocích a úspěších každého našeho žáka.
Do projektu Akcelerátor Skills Builder jsme se zapojili v září 2025. Od té doby postupně zavádíme metodiku do výuky, zatím na dobrovolné bázi mezi učiteli. Celý pedagogický sbor prošel školením a klíčoví učitelé poskytují metodickou podporu svým kolegům, aby se principy Skills Builder staly přirozenou součástí života školy. Metodika Skills Builder přispěla ke sjednocení způsobu, jakým pedagogičtí pracovníci hovoří o rozvoji kompetencí. Zároveň pomáhá měnit pohled na vzdělávání – vedle předávání znalostí se cíleně zaměřujeme také na rozvoj měkkých dovedností, které jsou důležité pro úspěch ve škole i v běžném životě. Ve škole plánujeme výuku s ohledem na systematický rozvoj těchto dovedností. Vedeme žáky k sebereflexi, spolupráci, odpovědnosti a uvědomování si vlastního pokroku. Dovednosti rozvíjíme napříč vyučovacími předměty, při projektových dnech i během školních akcí. Plánujeme je v měsíčních cyklech, vizualizujeme je ve třídách a jejich rozvoj pravidelně reflektujeme na společných metodických setkáních. Po prvním roce práce s metodikou můžeme říci, že naplnila naše očekávání. Pedagogům přinesla větší systematičnost, jasnou strukturu i společný jazyk pro rozvoj měkkých dovedností. Žákům naopak pomohla lépe porozumět tomu, co se od nich v různých situacích očekává, a převzít větší odpovědnost za vlastní učení i chování. Za největší přínos považujeme skutečnost, že dovednosti nezůstaly pouze součástí připravených aktivit, ale postupně se staly přirozenou součástí každodenního života školy. Společný jazyk dnes používají učitelé, vychovatelky školní družiny i samotní žáci. Děti dokážou jednotlivé dovednosti pojmenovat, vědomě je využívají při řešení běžných situací, přemýšlejí o svém pokroku, poskytují si vzájemnou zpětnou vazbu a otevřeněji hovoří o svých pocitech. Právě tato zkušenost nás utvrdila v tom, že systematický rozvoj měkkých dovedností má pro děti skutečný přínos a pozitivně ovlivňuje klima celé školy.
Od začátku jsme usilovali o to, aby se Skills Builder nestal dalším samostatným projektem, ale přirozenou součástí života školy. Dovednosti jsou viditelné na nástěnkách, magnetických panelech, v prostoru vestibulu školy. Každý měsíc jsme se zaměřovali na jednu vybranou dovednost, která prostupovala výukou na prvním i druhém stupni i činnostmi školní družiny. V úvodu měsíce bylo téma představeno jednotlivými lídry ostatním vyučujícím na poradách. Všem třídním učitelům byly předány plakáty do třídy na nástěnku, které si společně se žáky vyvěsily, a zároveň byla jednotlivá dovednost uložena na společném Google Disku, kam jsou umístěny veškeré podpůrné materiály a jednotlivé aktivity. Dětem dovednosti představily třídní učitelé v hodinách osobnostně-sociální výchovy a ostatní pedagogové s nimi pracovali v jednotlivých vyučovacích hodinách dle svých možností. Na prvním stupni se další aktivity prolínaly odpoledne i ve školní družině. Děti se tak se stejnými pojmy setkávaly během celého dne a postupně je začaly přirozeně používat při řešení běžných situací.
Do pilotního ročníku jsme zapojili oba stupně školy, školní družinu a jeden z lídrů jako speciální pedagog pracoval s metodikou i během individuálních hodin s žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Metodu jsme představili během přípravného týdne na společném
„výjezdním zasedání“ všem pedagogům i asistentům pedagoga. Na začátku školního roku byli s metodikou seznámeni i zákonní zástupci na společných třídních schůzkách a formou deníkového zápisníku pana ředitele. Koordinaci vedlo pět proškolených lídrů, kteří podporovali své kolegy při zavádění metodiky do každodenní praxe. Do metodiky jsme pedagogy nenutili, ale nabídli jsme jim podporu. Sdíleli jsme jednoduché aktivity. Měkké dovednosti jsme nerozvíjeli pouze ve vyučovacích hodinách, ale také při projektových dnech, třídnických hodinách, společných školních akcích i odpoledních aktivitách školní družiny. Díky tomu děti vnímaly rozvoj dovedností jako přirozenou součást školního života.
V prvním období jsme se zaměřili na jednu dovednost, a to naslouchání. Hlavním cílem bylo navázat na metody, které učitelé již ve své výuce běžně využívají. Usilovali jsme o to, aby rozvoj dovedností nebyl vnímán jako něco navíc, ale aby se stal přirozenou součástí každodenních školních aktivit – chceme se učit tyto dovednosti rozpoznávat, reflektovat a cíleně plánovat jejich rozvoj v rámci běžné výuky.
V této zásadě zatím nejsme jednotní. Na prvním stupni si každý třídní učitel mapoval úroveň své třídy. Pokrok žáků hodnotili slovně, žáci se sebehodnotili pomocí různých smajlíků, samolepek, či v rámci třídní hry, dále bylo využíváno vrstevnické hodnocení v komunitním kruhu. Někteří vyučující vytvořili pro žáky hodnotící kartičky, kam si své pokroky zaznamenávali. Hodnocení měkkých dovedností je také součástí Triád, kdy se jednotlivé pokroky žáků reflektují se zákonnými zástupci a žáky. Ve školní družině byly pokroky jednotlivých oddělení pravidelně sledovány jednotným způsobem. Každá vychovatelka jednou měsíčně zaznamenávala úroveň rozvíjené dovednosti svého oddělení, stanovovala další cíle a plánovala následující kroky tak, aby rozvoj dětí odpovídal jejich aktuálním potřebám a probíhal systematicky v průběhu celého školního roku. Na druhém stupni jsme s žáky kladli důraz na sebereflexi a zpětnou vazbu. Žáci se učili hodnotit vlastní pokrok, pojmenovávat své silné stránky i oblasti, na kterých chtějí dále pracovat. Hodnocení probíhalo ve všech třídách do vytvořených tabulek, na konci školního roku zaznamenali vyučující i žáci pokroky do balančního kruhu. Postupně jsme pozorovali, že děti dokážou otevřeněji mluvit o svých pocitech, lépe přijímají zpětnou vazbu od spolužáků i pedagogů a samy ji dokážou citlivě poskytovat ostatním. Pro pedagogy se sledování pokroku stalo důležitým nástrojem při plánování dalších aktivit.
Na začátku každého měsíce probíhala porada, kde lídři představili novou dovednost. V průběhu školního roku jsme se tak seznámili se všemi. Pedagogové vybírali aktivity odpovídající věku žáků i potřebám jednotlivých kolektivů. Díky postupným krokům děti lépe chápaly, co konkrétní dovednost znamená, jak se projevuje v běžném životě a jak mohou svůj pokrok dále rozvíjet. Ve školní družině na začátku každého týdne cíleně rozvíjeli jednu vybranou dovednost a její konkrétní krok. Děti si ji nejprve procvičily ve svých odděleních a následně ji uplatňovaly při společných aktivitách. Učily se vzájemně si naslouchat, otevřeně komunikovat, spolupracovat, rozdělovat si role, společně plánovat postup práce, hledat různá řešení, tvořivě přemýšlet, přijímat odpovědnost za svůj úkol i poskytovat podporu ostatním. Nechyběla ani závěrečná reflexe, která jim pomáhala uvědomit si vlastní pokrok a plánovat další rozvoj.
K pravidelnému procvičování docházelo na celé škole zejména v hodinách osobnostně-sociální výchovy. Na 1. stupni zařazovali všichni vyučující měkké dovednosti do běžné výuky, na 2. stupni pak s metodikou Skills Builder v běžné výuce pracovali zatím pouze někteří pedagogové. Metodiku využívala také speciální pedagožka při individuální výuce s žáky se speciálně vzdělávacími potřebami. Velkým přínosem byla společná setkávání všech oddělení školní družiny, kde se při společných akcích pravidelně potkávaly děti od prvních až po páté ročníky. Toto přirozené mezigenerační učení významně podporovalo rozvoj vzájemného respektu, spolupráce, komunikace i odpovědnosti. Rozvoj měkkých dovedností se stal součástí každodenní práce školy. Postupně jsme zjistili, že není potřeba vytvářet nové aktivity pouze pro Skills Builder. Mnohem důležitější je umět pojmenovat dovednosti, které děti právě používají, vracet se k nim a společně je reflektovat. Právě pravidelnost se ukázala jako jeden z největších přínosů metodiky.
Měkké dovednosti děti uplatňovaly také mimo běžnou výuku při dnech otevřených dveří, vánočním jarmarku, koncertech na ukulele a kytary a vystoupení školních sborů. Žáci také navštěvují domov důchodců a nejrůznější akce pořádané městem Ústí nad Orlicí. Školní družina se na začátku školního roku společně setká při Cestě světýlek, kde děti společně s rodiči plní připravené úkoly a symbolickým zakončením společné práce je Zahradní slavnost,. Škola také pořádá nejrůznější projektové dny a exkurze. Všechny tyto akce poskytují pro žáky příležitost rozvíjet prezenční dovednosti, komunikaci, spolupráci, vedení, řešení problémů i pozitivní přístup. Učí se vystupovat před publikem, domlouvat se, přijímat odpovědnost za svěřené úkoly, reagovat na nečekané situace a společně přispívat k úspěšnému průběhu akcí.
V následujícím období chceme stavět na získaných zkušenostech a pokračovat v systematickém rozvoji metodiky Skills Builder napříč celou školou. Jedním z našich cílů je začlenit principy metodiky Skills Builder do nového školního vzdělávacího programu tak, aby přirozeně prostupovaly běžnou výukou. Chceme zapojit do aktivního využívání metodiky ještě více pedagogů, zaměřit se na společné sdílení příkladů dobré praxe, vzájemnou podporu a sjednocení přístupu ke sledování a záznamu rozvoje měkkých dovedností žáků. Naším cílem je být školou, která měkké dovednosti nejen systematicky rozvíjí, ale především je každodenně žije. V duchu našeho školního hesla „Už vím proč.“ chceme, aby děti rozuměly smyslu toho, co se učí, dokázaly své dovednosti vědomě využívat v různých životních situacích a byly připravené obstát nejen ve škole, ale i v běžném životě.
