Druhý cyklus PIAAC (2023) organizace OECD představuje koncepční posun v měření kompetencí dospělých (OECD, 2021).¹ První cyklus PIAAC (2012) hodnotil „řešení problémů v prostředí bohatém na technologie“ (PS-TRE), které se zaměřovalo na schopnost jednotlivců využívat „digitální technologie, komunikační nástroje a sítě k vyhodnocování informací, komunikaci s ostatními a plnění praktických úkolů“.²

‍

Tato práce navazuje na přelomovou studii Hanusheka a kol. (2015), která využila data z 1. cyklu PIAAC k prokázání výrazné návratnosti kognitivních dovedností v podobě mezd po celém světě.³

‍

APS má tři rysy: 

‍

1. schopnost flexibilně a dynamicky přizpůsobovat strategie řešení problémů dynamicky se měnícímu prostředí 
2. schopnost identifikovat a vybírat z řady dostupných fyzických, sociálních a digitálních zdrojů.
3. sledování a reflexe pokroku při řešení problémů prostřednictvím metakognitivních procesů.⁴

‍

^{1. tamtéž}

^{2. PIAAC Expert Group on Problem Solving in Technology-Rich Environments (2009). PIAAC Problem Solving in Technology-Rich Environments: A Conceptual Framework. OECD Education Working Papers, č. 36. Paříž: OECD Publishing.}

^{3. Hanushek, E. A., Schwerdt, G., Wiederhold, S., & Woessmann, L. (2015). Returns to skills around the world: Evidence from PIAAC.} European Economic Review 73^{, s. 103-130}

^{4. OECD (2024), Do Adults Have the Skills They Need to Thrive in a Changing World?: Survey of Adult Skills 2023, OECD Skills Studies, OECD Publishing, Paříž}

Hlavní výzvou v politice lidského kapitálu je překlenutí propasti mezi měřením na vysoké úrovni a praktickou intervencí. Ačkoliv PIAAC poskytuje robustní mezinárodní měřítko adaptivního řešení problémů (APS),⁵ ze své podstaty nenabízí pedagogický rámec pro jeho rozvoj.

‍

V tom spočívá role univerzálního rámce Skills Builder. Poskytuje nezbytný překladový mechanismus a ukazuje, jak lze konstrukt měřený v rámci PIAAC systematicky vyučovat a osvojovat si jej. Konstrukt APS, definovaný svým zaměřením na „dynamické situace“ a „metakognitivní procesy“^{6 7}, přímo odpovídá krokům dovednosti řešení problémů v rámci tohoto rámce.

^{5. OECD (2021).} The Assessment Frameworks for Cycle 2 of the Programme for the International Assessment of Adult Competencies^{. OECD Skills Studies. Paříž: OECD Publishing}

^{6. OECD (2021).} The Assessment Frameworks for Cycle 2 of the Programme for the International Assessment of Adult Competencies^{. OECD Skills Studies. Paříž: OECD Publishing}

^{7. OECD (2024).} Survey of Adult Skills – Reader’s Companion^{. OECD Skills Studies. Paříž: OECD Publishing}

• Předchozí díly série Essential Skills Tracker zjistily, že přechod z dolního do horního kvartilu úrovně základních dovedností, včetně řešení problémů, je spojen s mzdovým prémiem v rozmezí 8,9 % až 14,6 %. 
• Podle metodiky Hanusheka (2015)⁸, použili jsme regresní model výdělků ve stylu Mincerovy rovnice k modelování přirozeného logaritmu mezd (W) jako funkce let školní docházky (S), potenciální praxe (X) a kontrolních proměnných (Z)⁹:

‍

• Naše modely ukázaly, že vyšší úroveň APS vedla ke zvýšení výdělků ve všech analyzovaných zemích. Zvýšení odbornosti v APS o jednu směrodatnou odchylku je spojeno se zvýšením výdělků v rozmezí od 3,7 % (Polsko) do 17,3 % (Chile). Ve Spojeném království je tato odbornost spojena se zvýšením mezd o 13,9 %.

• APS měla ve většině zemí zahrnutých do této analýzy největší dopad na pracovníky v produktivním věku

‍

^{8. Hanushek, E. A., Schwerdt, G., Wiederhold, S., & Woessmann, L. (2015). Returns to skills around the world: Evidence from PIAAC. European Economic Review 73}

^{9. Jacob A. Mincer (1974), „The Human Capital Earnings Function“, in} Schooling, Experience, and Earnings ^{(NBER), s. 83–96}

Předchozí díly série Essential Skills Tracker odhalily existenci přetrvávající „pasti dovedností“, v níž jednotlivci ze znevýhodněného prostředí čelí koloběhu omezených příležitostí, které vedou k horším životním výsledkům.

• Data z PIAAC potvrzují předchozí zjištění, že klíčové dovednosti mohou jednotlivcům pomoci uniknout z pasti nedostatku dovedností a zvýšit sociální mobilitu. 
• Formální vzdělání jednotlivce i jeho rodinné zázemí zůstávají silnými prediktory celkové úrovně jeho dovedností v oblasti APS. Statistická interakce mezi těmito dvěma proměnnými však není významná. 
• Tento nedostatek interakce znamená, že privilegia neúměrně nenásobí hodnotu učení: ekonomické přínosy rozvoje dovedností při řešení problémů jsou konzistentní bez ohledu na výchozí bod jednotlivce.
• To naznačuje, že ačkoliv sociální výhody mohou v současnosti ovlivňovat přístup k rozvoji dovedností, samotné dovednosti po jejich osvojení fungují jako mocný mechanismus pro únik z pasti nedostatku dovedností a podporu skutečné sociální mobility.

Zavedení adaptivního řešení problémů jako náhrady za řešení problémů v technologicky vyspělém prostředí a souvislosti mezi vyšší úrovní této dovednosti a příjmem odrážejí globální posun směrem k dovednostem zaměřeným více na člověka.

‍

Předchozí vydání Essential Skills Tracker zjistila souvislosti mezi klíčovými dovednostmi, jako je řešení problémů, a nárůstem mezd, životní pohody a snížením nezaměstnanosti ve Spojeném království¹⁰. Data z 2. cyklu PIAAC poskytují platformu pro zkoumání toho, zda tyto korelace přetrvávají globálně prostřednictvím optiky adaptivního řešení problémů (APS). Ačkoliv se tento konstrukt liší od řešení problémů, jak je definováno široce přijímaným Univerzálním rámcem, mapování pomocí jazykových modelů zdůrazňuje překryv mezi Univerzálním rámcem a APS. 

‍

Zatímco data z PIAAC ukazují jasný vztah mezi adaptivním řešením problémů (Adaptive Problem Solving) a ekonomickými i sociálními výsledky, odhalují také omezení tohoto jediného hodnotícího konstruktu. Zejména ve 2. cyklu PIAAC existuje vysoká multikolinearita mezi gramotností, numerickou gramotností a adaptivním řešením problémů. Ačkoliv každá z těchto oblastí nezávisle předpovídá další výsledky, při přidání ostatních termínů do regresních modelů dochází k minimálnímu nebo dokonce zápornému zlepšení jejich predikční hodnoty. 

‍

Skóre korelace mezi těmito třemi dovednostmi se pohybuje přibližně na hodnotě 0,88. Během 1. cyklu byla korelace mezi PR-TRE a gramotností a numerickou gramotností nižší, a to 0,79, respektive 0,73¹¹. I když to ukazuje na silný vztah mezi těmito kompetencemi, je důležité poznamenat, že tato úroveň korelace odpovídá vztahu mezi gramotností a numerickou gramotností samotnými (0,89). Gramotnost a numerická gramotnost měří různé aspekty, a vzhledem k tomu, že korelace jsou konzistentní, nenaznačuje to, že by APS hodnotil stejné konstrukce jako gramotnost a numerická gramotnost, ani to, že by APS byl pouze zástupným ukazatelem pro obecnou inteligenci.

‍

Vysoká korelace mezi těmito konstrukcemi však naznačuje potřebu diferencovaného měření klíčových dovedností. Univerzální rámec (Universal Framework) poskytuje tuto granularitu tím, že je rozděluje do osmi klíčových dovedností, z nichž každá má 16 úrovní. Zatímco APS byl navržen jako objektivní hodnocení, účelem Univerzálního rámce je sloužit jako nástroj pro výuku, učení nebo plánování pracovních sil. Proto se nesnažíme o přímé srovnávání těchto dvou konstrukcí. Tento dokument se místo toho zaměřuje na analýzu některých rozdílů a jejich důsledků.

‍

‍

^{10. Seymour, W. a Craig, R. (2023).} Essential Skills Tracker 2023^{. Londýn: Skills Builder Partnership}

^{11. Hanushek, E. A., Schwerdt, G., Wiederhold, S., & Woessmann, L. (2015). Returns to skills around the world: Evidence from PIAAC. European Economic Review 73}