Co je chování

Chování je naše jednání a reakce v různých situacích, zejména vůči druhým lidem. Chovat se vhodně znamená přizpůsobit své jednání dané situaci a okolnostem.  

Co všechno je součástí našeho chování?

• Jak mluvíme s druhými lidmi: například zdvořile, přátelsky nebo vstřícně. 
• O čem mluvíme: témata, o kterých se s druhými bavíme.
• Jak se oblékáme: v některých situacích je vhodné se obléknout podle doporučení či stanovených pravidel.
• Jaký máme přístup k tomu, co děláme: například zda chodíme včas a pracujeme naplno.
• Hodnoty, které vyznáváme: například upřímnost, laskavost, odvaha a mnoho dalších.

Je přitom potřeba mít na paměti, že to, co se považuje za „normální“ a běžné chování, se může v různých kulturách nebo kontextech lišit.

Proč je užitečné přizpůsobovat své chování okolnostem

Některé způsoby chování jsou vždy a za všech okolností vnímány jako nevhodné. Některé ale mohou být v určitých prostředích nebo kulturách přijatelné. Například:

• Různé situace vyžadují různé oblečení. Lidé se většinou oblékají jinak do práce nebo do školy a jinak ve volném čase nebo při sportu. Například na některých pracovištích jsou předepsány uniformy, jiné nabízí velkou svobodu ve výběru oblečení.
• Témata rozhovoru se mohou v různých prostředích měnit. S přáteli nebo rodinou si často povídáme o čemkoli a v jejich společnosti můžeme svobodně vyjadřovat jakékoliv názory. Ve škole nebo v práci je potřeba větší citlivosti, abychom někoho nerozčílili nebo neurazili. Také některý druh humoru je vhodný jen v přítomnosti přátel, které dobře známe.
• Lišit se může i to, jakým způsobem s lidmi mluvíme. S přáteli si většinou povídáme velmi uvolněně a neformálně. V práci nebo ve škole volíme slova pečlivěji a snažíme se být více zdvořilí.

Jak přizpůsobit své chování okolnostem

Některé druhy chování jsou vždy nepřijatelné. Například:

• šikanování druhých 
• obtěžování druhých 
• chování, kterým druhé rozčilujeme nebo trápíme 
• úmyslné urážení druhých 
• porušování zákona nebo přesvědčování druhých, aby porušili zákon 
• vystavování sebe sama nebo druhých nebezpečí

Ať jsme v jakékoliv situaci, tomuto chování bychom se měli vždy snažit vyhnout. Jaké chování je v dané situaci naopak vhodné, můžeme zjistit například z těchto zdrojů:

• pravidla, o kterých nás druzí informují
• místní nebo kulturní zvyklosti, o kterých se dozvíme 
• pozorování toho, jak se chovají ostatní lidé 

V nových situacích a prostředích nám může chvíli trvat, než zjistíme, jaké chování je vhodné. A pokud je to možné, tak vždy je lepší začít opatrněji a až později zvolnit.

Přijatelné chování vždy nakonec závisí na hodnotách daného prostředí a na tom, co je v něm považováno za běžné a „normální“.