Co je zabarvení hlasu, výraz a gesta

Při komunikaci nepoužíváme jen slova. Své sdělení doplňujeme například i pohyby našeho těla. Součástí sdělení je:

• Zabarvení hlasu: Jak náš hlas zní (např. tiše nebo hlasitě, klidně nebo rozrušeně, vážně nebo hravě).
• Výrazy tváře (mimika): Co vyjadřuje náš obličej (např. úsměv značí, že jsme veselí, zvednuté obočí ukazuje překvapení).
• Gesta: Pohyby rukama nebo jinými částmi těla (např. přikývnutí na znamení souhlasu, pohyby rukama, když něco vysvětlujeme).

Díky zabarvení hlasu, výrazu tváře a gestům je naše komunikace srozumitelnější a druzí lépe chápou, jak se cítíme.

Proč jsou zabarvení hlasu, výraz a gesta důležité

Zabarvení hlasu, výraz a gesta napomáhají k tomu, aby byla komunikace efektivnější a aby naše sdělení posluchače více zaujalo. Jsou užitečné, protože:

• sdělení je díky nim jasnější: Způsob, jakým komunikujeme, přispívá k lepšímu pochopení našeho sdělení.
• vyjadřují naše emoce: Budeme-li komunikovat např. přátelským způsobem a s úsměvem, budeme na druhé působit mile. Naopak vážným tónem zdůrazníme důležitost sdělení.
• udržují zájem ostatních: Vyjádření nadšení a gestikulace mohou zvýšit zaujetí naslouchajících a zvýšit tak efektivitu našeho sdělení. 
• umožňují předcházet nedorozuměním: Slova sama o sobě mohou být někdy víceznačná. Zabarvení hlasu a výraz tváře pak umožní posluchačům pochopit, který význam máme na mysli.
• komunikace je díky nim přirozenější: Vyjadřujeme-li reakce a emoce prostřednictvím zabarvení hlasu a gest, lidé se na nás mohou lépe naladit.

Bez zabarvení hlasu, výrazů tváře a gestikulace by naše sdělení mohlo působit monotónně nebo nejasně, a ostatní by proto mohli brzy ztratit zájem nebo by správně neporozuměli tomu, co chceme sdělit.

Jak při komunikaci vhodně používat zabarvení hlasu, výraz a gesta 

Zabarvení hlasu je způsob, jakým něco říkáme. Stejná slova mohou znamenat různé věci, použijeme-li je jiným způsobem. Utváří jej následující složky:

• Výška hlasu: Jak vysokým nebo hlubokým hlasem něco vyslovíme (vysoký tón může znít úzkostně, hlubší klidně).
• Tempo řeči: Rychlost, jakou mluvíme (rychlejší tempo zní energičtěji, pomalejší může znít autoritativněji).
• Hlasitost: Jak hlasitě mluvíme (hlasitá řeč zní sebejistě, tichou řeč si můžeme spojit např. se sebeovládáním).
• Intonace: Jak hlas stoupá a klesá (stoupající intonace vyjadřuje otázku nebo značí nejistotu, klesající intonace může značit např. sebejistotu).
• Důraz: Vyslovení některých slov důrazněji (může měnit význam).

Výrazy tváře (mimika) doplňují sdělení o další významy a ukazují emoce (např. radost, hněv, překvapení). Výraz tváře má často větší význam než samotná vyslovená slova a ostatní si vaše sdělení často vykládají podle emocí, které v nich vidí.

Gesta jsou pohyby těla, které společně se zabarvením hlasu a výrazem tváře posilují význam vašeho sdělení. Například:

• Napřaženou paží druhého zveme dovnitř.
• Pažemi překříženými před tělem se něčemu bráníme.
• Když s někým mluvíme a nakloníme se k němu, dáváme najevo svůj zájem. 

Je důležité si uvědomit, že v různých kulturách mohou mít totožné výrazy tváře, zabarvení hlasu nebo gesta odlišný význam.