Co je zaujatost  

Zaujatost je vytváření si názoru na nějakého člověka nebo situaci, aniž bychom objektivně zvážili všechny skutečnosti. Můžeme se opírat o omezené poznatky, nemáme kompletní informace. 

Posuzování lidí na základě charakteristik, jako jsou věk, vzhled, fyzické znevýhodnění, etnická příslušnost, pohlaví, výše příjmů, národnost, politické názory, náboženská víra, sexuální orientace nebo sociální zázemí, se označuje jako předsudky. Ty jsou jednou z forem zaujatosti.

Diskriminace je pak rozdílné zacházení s lidmi na základě jejich příslušnosti k určité skupině. Diskriminace je v České republice protizákonná. Předsudky v uvažování jsou těžko postřehnutelné, a často se tak obtížně prokazují. I když se nemusí projevit přímo diskriminací, mohou určité skupiny lidí znevýhodňovat, například v případě, že je služba nebo produkt navržen pro konkrétní skupinu uživatelů, což znevýhodňuje skupinu jinou.

K chybnému uvažování mohou vést také různá kognitivní zkreslení – tedy chyby v myšlení, které ovlivňují naše vnímání, úsudky a rozhodování. Pramení ze zkratkovitých postupů mozku při zpracování informací. Mezi různé druhy kognitivních zkreslení patří například:

• kotvení: přikládání příliš velkého významu první zaznamenané informaci (kotvě)
• základní atribuční chyba: vytváření předpokladů o tom, proč se někdo chová určitým způsobem, aniž bychom měli dostatek informací
• konfirmační zkreslení: upřednostňování informací, které podporují naše stávající přesvědčení a názory, a ignorování opačných faktů
• rám(c)ování: prezentování složitých informací či událostí tak, aby nepůsobily neutrálně, ale aby odpovídaly konkrétnímu úhlu pohledu; to má vliv na naše vnímání a hodnocení daného jevu.
• haló efekt: vnímání pouze pozitivních vlastností toho druhého na základě  prvního dobrého dojmu(označováno také jako tzv. efekt svatozáře)
• efekt rohů (negativní haló efekt): soustředění se výhradně na negativní vlastnosti toho druhého na základě prvního špatného dojmu
• averze ke ztrátě: vnímání ztráty a obava z ní je silnější než představa možného zisku, což vede k vyhýbání se riziku
• efekt sebeúcty: připisování úspěchu sobě samému a neúspěchu druhým či daným okolnostem.

Proč je důležité umět rozpoznat, když je někdo zaujatý

Rozpoznání zaujatosti (vlastní i druhých) nám umožňuje mít nestranný názor a nepodléhat automatickému hodnocení, protože nám pomáhá:

• být otevřenější názorům: snadněji zpochybníme zkreslené úsudky a zvážíme různé úhly pohledu
• předcházet nedorozumění: snáze se vyhneme nesprávným závěrům o druhých lidech či jejich názorech
• lépe se rozhodovat: budeme při rozhodování přikládat větší váhu faktům než subjektivním názorům 
• zlepšovat vztahy: povedeme konstruktivní a respektující rozhovory díky naslouchání bez předsudků.

Zásadní je uvědomit si, kdy nám zaujatost brání v naslouchání a porozumění druhým.

Jak rozpoznat zaujatost v mluveném projevu u sebe i u druhých

Schopnost rozpoznat zaujatost vyžaduje praxi. Můžeme ji trénovat několika jednoduchými způsoby:

• Zamyslete se, než zareagujete: pokud ve vás něco vyvolává silné pocity, zamyslete se nad tím, proč. Reagujete na základě faktů, nebo pocitů?
• Zpochybněte vlastní postoj: zamyslete se, jestli neberete v úvahu jen názory, se kterými souzníte. Zkuste se sami sebe zeptat: „Jaké jsou další úhly pohledu?“
• Naslouchejte různým lidem: názory ostatních lidí pomáhají rozpoznat vlastní zaujatost a můžete přemýšlet v širších souvislostech. 
• Všímejte si emotivně zabarveného jazyka: používá-li někdo silně hodnoticí nebo jednostranné vyjadřování, může to znamenat, že je zaujatý. Zaměřte se na to, jakým způsobem komunikuje. 
• Ověřujte si fakta: pokud někdo něco tvrdí, ověřte si, zda jsou jeho tvrzení podložena důkazy. Předsudky a kognitivní zkreslení často vycházejí ze záměny názorů a faktů.
• Buďte ochotni změnit názor: pokud nové informace zpochybní vaše názory a postoje, znovu je zvažte a přehodnoťte. 

Praktickým procvičováním těchto postupů se naučíte ostatním naslouchat otevřeněji a s větším respektem.